Psychika ženy v těhotenství

Ahoj Anet...já jsem v 9 týdnu a jsem také ve spokojeném vztahu a taky mám malinko problém s tím, že mě přítel nechce moc mačkat, kvůli miminku.Je tedy pravda že jsem po plastice dělohy a po druhém imělém oplodnění, tak naše 8letá cesta za miminkem je vysněná a nebyla lehká...sex už jsme neměli 3 měsíce, protože my to zdravotní stav nedovoluje.
Samozřejmě my to chybí, až mám kolikrát takový sny...))....
Jen chci říct, aby jsis z toho nic nedělala a nesmíš nad tím přemýšlet, aby bylo miminko v pořádku.Já věřím, že tvůj muž se těší stejně jako ty, akorát se prostě bojí, aby tě někde špatně nezmáčkl, nebo nezatlačil a to, že říká, že si na bříško sáhne až budeš třeba v 8 měsíci ber jako velice pozitivní a v podstatě znamení, že tě pořád miluje a že je vše v pořádku:-)
Je fakt, že těhotné ženy jsou vlivem hormonů a těmi změnani kolikrát náladové a dost citlivé.
A pokud nikdy nějak neprojevoval city, tak nemůžeš tet od něj čekat zázraky, taky neví co se děje.
No a jestli tě to až moc trápí, tak já myslím, že není vůbec špatný, aby jste si o tom spolu promluvili..skus mu jít třeba naproti..zeptej se ho, ty se bojíš, že miminku nebo mě ublížíš? Skus mu vysvětlit, že podle doktora sex můžete mít, že je miminko zavřené v děloze, která je za pochvou a že se nemusí bát, že i na tohle příroda myslela.
Já si fakt myslím, že se jen bojí, jako ten můj...ale jak jsem psala, u nás je veliká opatrnost skutečně na míste a co se týče sexu, kdo ví, jestli nebude až po 6nedělí....ale i tak jsme šťastný a to ře se k tobě ten druhý přitulí a obejme tě(i když opravdu opatrně) je k nezaplacení.
Ber to Anet s humorem, ať máš veselé miminko a ničeho se neboj, všechno bude v pořádku.Držím palečky,pa

Dobrý den, potřebovala bych nějak poradit, nebo se alespoň vypsat. V létě jsem skončila školu a 3měsíce pracovala (to byl přítel spokojený), ale pak jsem to vzdala, protože jsem z práce na helpdesku byla vynervovaná (pořád volali naštvaní lidi a člověk dostával kartáč za vadné zboží) a každý den už se mi dělalo blbě při pomyšlení, že zase zvednu telefon. Pak jsem byla měsíc na UP a 4 měsíce jsem dělala na půl úvazku v kavárně a do toho se snažila rozjet nějaké učení (jsem vystudovaná lektorka), ale i s půl úvazkem, jsem si nenašla moc času, což mi přítel vyčítal. Teď jsem znovu na UP a učení se snažím rozjet, ale zatím mám jen jednoho člověka, což je málo. Do toho jsem zjistila, že jsem těhotná a je mi pořád špatně, takže aktivní možný čas je minimální. Přítel mi pořád předhazuje, že nic nevydělám, že mě živí a je vše na něm. Ano, já to chápu, že to nemá lehké, ale já se snažím, to nějak rozjet, bohužel se mi nedaří a navíc mám pořád strach, že když lidé přijdou, že budou nespokojení a že nebudu dost dobrá lektorka. Vůbec si nedokážu těhotenství užít, spíš si říkám, že bych byla nejraděj, kdybych vůbec nebyla a raděj umřela, strašně moc si kolikrát přeju umřít a mít klid. přítel mi říká, že se furt lituju a že nemám nad věcma přemýšlet a raděj něco dělat, ne furt brečet. Ale já brečím jenom proto, že mi furt něco vyčítá. On se pak tváří ublíženě, že z něho já dělám špatného a přitom on se o mě stará a na mimi se těší. Ale já si připadám, jak v bludnéém kruhu, protože mě nikdo nezaměstná, prtože to na mě bude za chvilku vidět, což on považuje za výmluvy. A bojím se, že mi celou mateřskou bude podstrkovat, ať začnu zase učit a máme nějaký přivýdělek a ať něco dělám (rozšiřuju si obzory), protože co budu dělat po mateřské, když nemám žádnou praxi. Mám strach, že se furt budu děsit toho, co ještě musím a co bych měla a nikdy nebudu mít klid. Omlouvám se za délku, ale už mám všeho dost a vážně bych chtěla mít od všeho pokoj.

Dobrý den paní Lído,
omlouvám se Vám za pozdní odpověď. Moc mě mrzí, že zrovna v období těhotenství se musíte potýkat s nezaměstnaností. Reakce Vašeho partnera souvisí s tlakem, který na sobě cítí - a sice pocit zodpovědnosti za sebe, Vás i miminko. Na jednu stranu je to nepříjemné, ale na druhé straně je to znamení, že Vás má rád a snaží se, abyste se měli všichni dobře. To, že Vás ponouká k aktivitě je také dobře. Hledání práce je na psychiku hodně náročné. Navíc být k tomu těhotná, je dost emočně náročné. Paní Lído, nejlepší by bylo, kdybyste zkusila dělat např. skypové vyučování. Byla byste doma, měla svůj klid a pravidelný režim. Zkuste se po něčem takovém podívat. Nebo byste třeba mohla něco překládat. Udělejte si to tak, abyste vše fyzicky zvládala, ale zároveň přivydělala i nějaké peníze. Uvidíte, že se budete cítit mnohem lépe a zároveň méně v pasivní roli a méně závislá na okolí. Držím Vám palce, opatrujte se, Eva.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda můžu být těhotná?Beru antikoncepci pravidělně(zapoměla jsem nanejvýš 2 hodiny od toho, kdy jsem ji měla brát),partner použivá ke styku ještě kondom, ale nevim zda můžu byt těhotná, nechráněný styk jsem vyloženě neměla, jen kroužil bez kondomu kolem ale nepronikl uplně dovnitř.Jak řikám HA beru pravidělně, partner používá kondomy také vždy,akorát mě menstruace měla začít ve čtvrtek a jak jsem se dočetla má dojít během 7 nasledujících dnu, je neděle a furt nic?den předtím, než měla začít jsme měli chráněný sex, muže to tento sex oddálit?Nemužu byt tehotná že nepřichazí?Děkuji za rady

Toto je poradna na téma psychika v těhotenství, nedokáži takto diagnostikovat těhotenství :-)

Dobrý den,
potřebuji se někomu vypovídat. Kamarádky kolem mě jsou těhotné už 5 měsíců a já jsem začala si plánovat, jaké to bude, když budu taky čekat mimi a říkala jsem to příteli, dívala se na kočárky na výbavičky, prostě jsem povědomě cítila, že už bych i mimi chtěla, začala jsem koukat na miminka kolem a představovala si, jaké to bude, ne všechny děti mne ale braly, některé mne úplně vždy nechávali chladnou. Jednou jsme s přítelem nekontrolovali sex a já jsem teď těhotná, asi 5 týden. A jsem úplně mimo, přes den je to v pohodě , ale pak se rozbrečím, jak to vše bude, že se nevlezu do šatů, že vše bude jiné, nemůžeme si užívat volnosti atd. Vím, že to zní sobecky, ale já čekala jiné pocity. Je mi 29 let , přítel je o dva roky mladší a bere to lépe než já. Už jsem dokonce uvažovala i nad potratem, i přes to, že jsme tomu nechávali volný průběh a já neberu antikoncepci 1,5 roku. Mám jen obavy, že se na mimi nebudu těšit a to, jak jsem se před tím těšila, že byla jen nějaká euforie.
Děkuji za rady.

Neboj se, první tři měsíce je béžné mít rozházenou psychiku a nervy na pochodu. Vždyť se ti mění veškeré hormonáloní dění v těle. Je přirozené, že každé miminko tě nerozněžní, ale buď si jistá, že až uvidíš to svoje, nebudeš jej chtít už nikdy pustit, či jen na chvilku zavřít oči, abys o něco nepřišla. Buď v klidu a těš se na mimi. Všechno příjde samo!

Neboj se ničeho, ty obavy jsou normální... ja za chvilku rodím a nejistá si jsem celé těhotenství - to mi bude 33, takže nejvyšší čas na mimi jak všichni říkají...:-) Těhoteství je těžká doba pro psychiku, nejlépe Ti bude s dalšími těhotnými a zabav se plánování výbavičky, hledáním kočárku podle tvých představ, zařizování pokojíčku/koutku pro miminko... když pak držíš ty věcičky, je to nejhezčí chvilka za celou dobu ;-) Hodně štěstí a vydrž, chce to pevné nervy!! ;-)

Dobrý den paní Jano,
děkuji ostatním ženám za odpovědi pro Vás. Vidíte, že v těchto pocitech nejste sama, jsou úplně přirozené :-) Všichni automaticky předpokládáme, že těhotenství je naše splněná touha, jen samé štěstí. Není tomu tak. Je to právě velmi zranitelné a citlivé období, kdy se Vám mění snad úplně vše - od těla, po psychiku až ke smyslu života. Nikam na sebe nespěchejte, dejte všemu volný průběh a na mateřství si zvykejte, nic není hned. Však i právě proto trvá těhotenství 9 měsíců, abyste si na roli matky zvykala a nacházela se v ní. Hýčkejte se, připouštěte si všechny své pocity a užívejte si slunné dny. S pozdravem, Eva

Hezký podvečer.Je mi už třicetčtyři a planuji dítě.Měli jsme přitelem nechraněný styk a uběhl tyden a jemi divně.Po ránu trochu na zvracení,pichání třislech,i palení kolem pupiku.Je možné už být těhotná.Trpím i štitnou žlázou.Děkuji za radu

Vypadá to na těhotenství, mám to samé, test už mám slabě pozitivní. je mi 34 a je to moje třetí :-) Takže já myslím, že by to mohlo být.

Dobrý den, otěhotněla jsem, neplánovaně, vztah s otcem dítěte netrval dlouho, ale já o něj stojím, chtěla jsem jít na potrat ale nedokázala jsem to. On se teď na mě zlobí, neodpustil mi, dítě nechce ani mně ne. Jsem zoufalá, , hodně to bolí, těhotenství probíhá zatím normálně, na mimi se těším, ale trápí mě jeho postoj, já nic, já muzikant....je možné, že svůj postoj změní? Děti z předešlého vztahu už má ale ty jsou už odrostlé. D2kuji ZUzana

Dobrý den paní Zuzano,
to co Vás potkalo, je typická rekce muže, který není na těhotenství své partnerky připravený a zralý. Těhotenství pro něj znamená životní změnu a zodpovědnost. Nevadí, že už má děti z předešlého vztahu. Nyní chce žít třeba již více pro sebe a nechce se vázat a být zodpovědný. Tím myslím, že nechce mít na sobě pocit, že Vás i miminko musí zabezpečit, že novému otcovství musí podřídit svůj volný čas a že musí omezit svůj dosavadní životní styl. Je možné, že Váš partner si chce svůj život již spíše užívat, na nic se nevázat. Není to však pro něj omluva... Je to jeho reakce a projev potřeby rychle se vyvázat z nadcházejících změn.
Paní Zuzano, je mi to líto, ale někteří muži takto prostě zareagují. Nevím, do jaké míry je možné předpovídat, zda partner své chování změní. Ano, je to možné. Vašeho partnera však neznám, tak Vám nemohu poradit.
A co poradit Vám? Vy už jste první těžké rozhodnutí udělala. Rozhodla jste se, že si své miminko necháte. To je důležitý krok. Nyní na tom můžete stavět :-) Vím, že není lehké být svobodnou matkou, ale lze to zvládnou!
Paní Zuzko, zkuste si se svým partnerem ještě o všem promluvit, ale neponižujte se a nedoprošujte se. Mějte svojí hrdost. Jste schopná vše zvládnout sama. Až si toto uvědomíte a překonáte rozhořčení z chování Vašeho partnera, můžete pokročit zase o kus dále. Důležité pak bude udělat si dobré zázemí a začít si těhotenství více "užívat". To znamená být v klidu, soustředit se na sebe a na miminko, obklopit se hodnými lidmi a vytvářet si pomalu představu o sobě jako o matce. Věci, které nemůžete změnit a ovlivnit, tím se netrapte. Soustřeďte se na to, co máte ve svých rukách. Přečtěte si něco o prenatální komunikaci, o možnostech relaxace. Také bych Vám doporučila navštěvovat nějaké kurzy pro těhotné, budete v kontaktu s ostatními ženami. Pokud budete potřebovat více si o všem popovídat, ozvěte se. Eva

dobry den,chtela bych se zeptat zacatek menstruace jsem mela 9.3. a 16.3. jsem mela nechraneny pohlavni styk ,myslite ze bych mohla byt tehotna boli me porad v podbrisku , dekuju za odpoved

Dobrý den, nyní Vám odepisuji již asi pozdě, že?
Žena většinou otěhotní v období ovulace, která je zhruba za 14 dní po začátku menstruace. V období ovulace je nejčastější otěhotnění. Každá žena však nemá takto přesně ovulaci a tak otěhotní v tomto termínu není pravidlem. Proto Vám takto těžko mohu sdělit zda jste těhotná či nikoli. Neplánovaný styk neproběhl v období ovulace, ale i přesto jste otěhotnět mohla. Na druhou stranu pobolívání v podbřišku, které jste zaznamenala mohla být právě ovluce.
Eva

Dobrý den,
jsem v 9.tt a uz cely mesic premyslim o tom, zda o dite vubec stojim. Partner mi leze na nervy a nedokazu si s nim predstavit zbytek zivota. Nejhorsi je, ze mi je 30 a deti jeste nemam. Napadaji me myslenky, jestli vubec deti chci. Ale v jednu chvili ano, a v druhe se mi jevi potrat jako nejlepsi reseni. Nechci nikomu zkazit zivot.

Diky za radu.

Dobrý den,
Vaše pocity jsou zcela normální. Zkuste si přečíst nějaké starší příspěvky a zjistíte, že podobné změny se týkají více žen. Zkuste všemu dát volný průběh. Takto na dálku Vám mohu pomoci jen obecně. Nejideálnější by bylo, kdybyste si s někým o tom promluvila osobně. Začátek těhotenství znamená pro každou ženu krok do neznáma a není to žádná lehká věc. I ta žena, která těhotenství plánovala se neubrání pochybám zda o těhotenství stojí a zda dělá správně. Do jisté míry to je normální, ale pokud by Vás přepadaly úzkostné stavy a trápila byste se, obraťte se na nějakého odborníka nebo s s tím svěřte nějaké své kamarádce či blízké osobě. Také si promluvte se svým partnerem o tom, co pro něho těhotenství znamená. I pro něj to je změna...Kdybyste cokoli dále potřebovala, můžete se ozvat. Eva

ahoj mam za sebou 4 samovolne potraty a ted jsem ve 14tt a uz nechci necitym se nato nemam k diteti zadny vztach mimco je sice zatim v poradku i pohyby jsou patrne ale ja proste ted dite nechci, napred sem byla vydesena ze jsem otehotnela velmy kratce po potratu, pak sem se na dite tesila ale kazdy tyden mam o nej menci a menci zajem az jako bych ho nenavidela nechci v zadnem pripade rodit nedokazu si prectavit ze bych mela dite a zvlas ted ze snoubencem jsme se rozesly on vyhrozuje ze my dite po porudu vezme a ja uz nemam chut to dyte nosit priju si jako verlyba pritom uz pome uz vsichni rvou ze 11 kg je prilys velky vahovy ubytek, nevim proc ale proste to dite nechci a to je asi docela divni rict kdyz je pomalu vymodleny ale nechciho a nechsi rodit nechci nic co se tice ditete chci svuj zivot co stim je to normalni????

Ahoj, nasel jsemm na netu super stranky s automaty zdarma a jeste ke vsemu pekne sexy babou tam :D mrknete na www.ZdarmaAutomaty.cz a zahrajte si :)

Ahoj, letos koluje po internetu a mezi lidma nová forma přivýdělku, ideální na zimu, když je večer hodinka dvě času :) Sama si takto vydělávám už od ledna a fakt mě to nadchlo! Miliony z toho sice nejsou, ale dokud to jde, tak se mi hodí každá snadno vydělaná kacka :) Kdyžtak mrkněte na www.Cervena-Cerna.cz