Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na tomto místě se můžete anonymně ptát na různé dotazy týkající se psychiky v těhotenství, budeme se snažit Vám co nejrychleji odpovědět .

 

Pokud Vás zajímá problematika prožitků ženy v těhotenství, pravděpodobně Vás bude zajímat i problematika porodu a poporodního období :-) To je moc dobře, protože člověk by měl být aktivní a jít ve svém životě do hloubky. Ostatně celé toto životní období je pro každou ženu velkým mezníkem a životním uzlem...

 

A proč Vám toto píši? Nově jsem totiž založila stránky Obejmutí po porodu. Jakožto porodní asistentka jsem si všimla, že se ženám po porodu věnuje málo pozornosti. Vše se točí kolem miminka, ale co žena?

aha.jpg

Pokud Vás zajímají témata jako jak zpracovat svůj porodní zážitek, jak navázat kontakt se svým tělem, co to je kontaktní rodičovství, přírodní podpora zdraví po porodu, sexualita po porodu a další, mrkněte sem: http://obejmuti-po-porodu.cz/

NEBO MŮŽEME BÝT V KONTAKTU I NA FACEBOOKU: https://www.facebook.com/ObejmutiPoPorodu/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Proč nejsem šťastná?

sarka ,16. 10. 2012 11:11

ahoj jeslti chce napis mi . mam ten stejny problem
rapatz1@seznam.cz

psychický amok

Michaela,7. 10. 2012 11:06

Dobrý den, jsem těhotná cca. v 5 týdnu a dostala jsem psychický amok. Stav šílený nedokážu si to vysvětlit mlátila jsem hlavou do lampy, histericky křičela a plakala, může to ovlivnit dítě? po psychické i fyzické stránce?

Re: psychický amok

Eva,9. 10. 2012 13:16

Dobrý den paní Michaelo,
stav, který jste prožila musí mít svojí příčinu. Proto bude vhodné po ní popátrat, ale raději se svěřte do rukou odborníka. To, co popisujete je vyvrcholení psychického napětí a měl by se řešit. Situace se může kdykoli opakovat. Proto opravdu raději vyhledejte odbornou pomoc, kde Vám odborně pomohou.
Prožitek, který jste popsala, mohl ublížit více Vám než miminku. Je správné, když jdou emoce ven, ale na druhou stranu by to mělo mít svojí mez. Soběubližování si již není zdravé. Potřebujete se obrátit na osobní, konkrétní osobu, která Vás vyslechne a poradí Vám.
Eva

úzkosti v těhotenství

olga,26. 9. 2012 13:40

Dobrý den, mám takový problém ale nevím, jak se ho zbavit. Nyní čekám druhé dítě. Při prvním dítěti po těžkém porodu kleštěmi jsem měla problémy, že jsem neustále v noci hledala své dítě u sebe v posteli, přitom bylo ve své postýlce a stále se to zhoršovalo. Paní doktorka mě poslala na neurologii a přes veškeré vyšetření se nic nenašlo, jen mi doporučila, abych s dítětem nespala v místnosti sama. V půli roce dítěte jsem podstoupila operaci štítné žlázy a neustále se potýkám s úzkostmi. Léčím se na psychiatrii, kvůli úzkostem užívám antidepresiva apo cital, který jsem teď pomalu s druhým těhotenstvím vysadila a úzkosti se vrátili ještě v horší míře. Jsem zhruba v 6tt. Mám stále svírání na prsou, neustále se něčeho bojím, přitom nemám čeho a vůbec v noci nemohu spát. Prý je lepší, když se v prvním trimestru těhotenství nic neužívá. Teď se bojim, jestli mé stavy nemůžou dítěti ublížit.

Re: úzkosti v těhotenství

Eva,30. 9. 2012 6:00

Dobrý den paní Olgo,
cítím, že Vašeho úzkosti mohou pramenit z nezpracovaného prvního porodu. Ten byl pro Vás nejspíše traumatický a o to více mohl podnítit Vaše úzkostné stavy mít zoufale vše pod kontrolou. Paní Olgo, bylo by dobré, kdybyste své pocity a obavy rozebrala s odborníkem. Nevím, jak kvalitní je nynější Vaše psychiatrická péče. Někdy se stává, že dostáváte jen předpis na medikament, ale Vaše duše se neléčí. Pokud cítíte, že tato péče není komplexní, zkuste změnit odborníka, zkuste skutečnou psychoterapii. Také bych Vám poté nabídla soukromou péči porodní asistentky, potřebujete mít pocit, že Vám někdo pomáhá a že na vše nejste sama. Soukromé porodní asistentky naleznete např. na adrese www.unipa.cz, kde je mapa porodních asistentek podle jejich působení. Nejdříve se však soustřeďtě na stabilizování Vaší psychiky. Napadá mě ještě jedna odbornice, která je klinická psycholožka (nikoli však psychiatrička), která se zabývá poporodním traumatem. Jmenuje se Michaela Mrowetz.
Paní Olgo, věřím, že vše zvládnete. Bude to chtít ale na sobě pracovat a pustit se do rozboru Vaší situace. S pozdravem Eva

Re: úzkosti v těhotenství

Jana,5. 10. 2012 12:02

Paní Olgo,
také jsem před těhotenstvím brala léky proti úzkostem. Když jsem otěhotněla, vyměnila mi je moje doktorka za Zoloft, u kterého je riziko pro plod hodně malé. Samozřejmě je lepší brát léků co nejméně, ale když budete nevyspalá a bude Vám blbě, tak to miminku taky moc neprospěje.
Zkuste se poradit se svojí doktorkou, která Vám psala léky na úzkosti, jestli by Vám nedoporučila také něco šetrnějšího.
Když na mě přijde před spaním nějaká větší úzkost, tak mi pomáhá soustředit se na svůj dech. Je důležité dýchat pomalu a jakoby do břicha.Pomalu se nadechnout, na chvíli zadržet dech (napočítat do šesti, tím na chvíli zablokujete tělesné projevy úzkosti) a pak pomalu vydechnout a snažit se co nejvíc uvolnit. A to opakovat dokola...
Přeju Vám, aby Vám bylo brzy líp!

J.

je fajn ze tu jste :-D

Sarka ,25. 9. 2012 13:42

Dobry den , pomalu jsem procitala tyto stranky a musim rict , ze pomoc od pani Evy je užasná. Kolik asi tak zachranila vztahu a miminek.:-D
Ted abych presla k memu problemu. Je mi 34 let. Pred rokem jsem se vratila do Cech, pracuji nasla jsem pritele a zacla jsem snit o miminku. Rozhodla jsem se protoze jsem potkala muže, ktery je hodny, pracovity,ma me velmi rad, a hlavne je to jedinny clovek, ktery mou slozitou vecne nespokojenou povahu zvlada ukočírovat a stale s usmevem me podporovat a o vsem se mnou hovorit a to stále s usmevem . Jsem clovek kterému v živote teměř vse vychazelo az na ty vztahy a pochopeni sama sebe. Začla jsem hledat odbornou pomoc a snazim aby se ledy pohnuly. S pritelem jsme tedy zatouzili po miminku ja se tesila a snazila jsem se jak jsem mohla. Citila jsem, ze uz je cas a ze miminko mi otevre jiny pohled na svet a ja se zacnu soustredit na svou rodinu a budu si zit v kludu. Snazili jsme se mesic dva a nic. Vzkledem k memu veku jsem necekala zazraky a rekla jsem si ze se budu soustredit na školu po ktere jsem toužila a uvidi se co bude dal. Treba to vse dopadne uplne jinak. Dalsi mesic jsem to nedostala a prislo to. Byla jsem tehotna. Zaroven jsem se dostala na vysokou školu a ma radost z tehotenstvi byla ta tam . Prvni mesic jsem si rikala potrat ani nahodou ale pozdeji se mi vše zaclo hnusit. Vztah s pritelem , ktery to nechapal protoze s miminka byl nadšeny. Ja se zmenila o 100 %. Razem jsem si uvedomila, ze me veskere sny jsou ty tam. Ze muj zivot se zmeni a ja uz nebudu moc byt freee. Jsem asi hodne sobecky clovek, protoze normalni reakce na me tehotenstvi by mela byt radost. Ja vsek stale premyslim nad tim, zda to vse bylo dobre, zda muj pritel je ten onen najednou se muj vztah k nemu razem zmenil. Stranim se lidi, lezim cele dny v posteli, tesknim a rikam si ze to byla chyba. Bojim se zivota co bude. Odpovednosti , miminko a zda to vubec vše zvladnu. Zda budu dobrou matkou a zda mimcu dam dobrou rodinu. Protoze ted bojuji opravdu se vším. Budim se k ranu, spim nastesti celkem dobre, ale rano se probouzím s pocitem uzkosti. S pritelem jsem zacali hodne mluvit ale mam strach mu rict me plne pocity o tom že se mi zmenili i city k nemu.Neraduji se jsem zoufala na jednu stranu vim ze mam v bříšku miminko. Takhle jsem to preci nechtěla . :-( S rodinou mam špatne vztahy ani jim o tehotenstvi nechci rict. A tak se v tom utapim sama a jen trapim přítele.

Re: je fajn ze tu jste :-D

Eva,30. 9. 2012 5:51

Dobrý den paní Šárko,
když si pročítám Váš příspěvek, cítím z něj pocity obav a strachů. Těhotenství pro Vás znamená určitý životní zlom, změnu, která s sebou přináší nyní spíše negativní pocity. Buďte klidná, toto je do jisté míry normální. Každá žena, i když těhotenství plánovala, dříve či později dospěje k pocitům, které jsou rozporuplné. Uvědomuje si, že nic nebude jako dříve, že vlastně neví, co jí změna přinese a zda zvládne být dobrou matkou, zda tento životní krok vůbec chtěla. Paní Šárko, cítím, že si potřebujete na myšlenku, že jste těhotná zvyknout. Zatím se jí bráníte. S tím souvisí i proměna vztahu ke svému partnerovi. Může se stát, a dokonce to opravdu není výjimečně, že těhotná žena promění emoční vztah ke svému partnerovi. Mohou to být intenzivnější pocity závislosti, potřeby podpory a uznání nebo naopak potřeba dostatku intimity a soukromí a jakýsi odstup od partnera. Je to proto, že žena se potřebuje jakoby ztišit, hledat si odpovědi na své otázky a také zvažuje, zda těhotenství byl pro ní správný krok a zda otec dítěte, je vhodný pro její dítě. Je zajímavé, že tyto otázky sice ženu napadají před otěhotněním, ale v těhotenství dostávají úplně jinou dynamiku a náboj, jsou totiž aktuální nikoli hypotetické.
Paní Šárko, doporučila bych Vám si o Vašem prožívání a Vašich potřebách, pocitech s někým popovídat. Potřebujete se vymluvit z Vašeho vnímání sitauce. Možná Vám postačí nějaká kamarádka nebo Vás lépe uspokojí odborná psychologická péče. Pokud byste nemohla nikoho ve svém okolí nalézt, mohu Vám doporučit paní Mgr. Kodyšovou, která je psycholožka a která se podílí na těchto stránkách, více o ní v kontaktech.
Závěrem bych Vás chtěla povzbudit :-) Zkuste o sobě přemýšlet jako o mamince, zkuste se zamyslet nad tím, jaká byste chtěla být matka, jak byste chtěla vychovat své dítě. Zamyslete se také nad tím, co se Vám na partnerovi líbilo, než jste otěhotněla. Proč jste si ho vybrala jako otce svého dítěte? Jaké má kladné stránky? Paní Šárko, také si myslím, že Vaše nedobrá rodinná situace významně ovlivňuje Váš strach stát se matkou. Možná by Vám pomohlo s někým rozebrat Vaše rodinné "trauma", protože pak se uvolníte a lépe se vžijete do role matky. Myslím si, že je třeba začít trochu bojovat, nepodléhat apatii, ale být aktivní. Berte těhotenství jako výzvu na nový začátek ...

Re: Re: je fajn ze tu jste :-D

sarka ,4. 10. 2012 14:31

Dobry den ,

velmi Vám děkuji za odpověd vzdy nam dobre poradite a me po precteni Vasi odpovedi trochu svitlo v lepsi zacatky. Mela bych bojovat mate pravdu a zacit prijmout to ze budu matkou. Treba to vse bude jeste lepsi. Byla jsem si promluvit s homeopatickou. Povidani mi pomohlo , resila jsem i situaci rodinnou a pani na me koukala s otevrenou pusou. Popovidani mi pomohlo nahle jsem videla vse lepe a dokonce jsem trvala na tom aby pritel nesel hrat fotbal ale zustal semnou coz byl zazrak. Ale pak jsem zase sklouzla zpet.Mam porad v pometi ze tehotenstvi ma byt preci krasne vsude usmivajici se tehotne holky a ja jsem nejaky kaz nebo co. V rodine jsem nikdy nebyla dost dobra i kdyz studuji Vs a umim tri jazyky stale to neni ono . Proto cely zivot o sobe velmi pochybuji. Presto pani kterou mi doporučujete rada oslovim a rada se posunu zase o kousek blize treba ke stesti. Moc dekuji ze tu jste. Sarka

Re: Re: je fajn ze tu jste :-D

sarka ,4. 10. 2012 14:33

Dobry den ,

velmi Vám děkuji za odpověd vzdy nam dobre poradite a me po precteni Vasi odpovedi trochu svitlo v lepsi zacatky. Mela bych bojovat mate pravdu a zacit prijmout to ze budu matkou. Treba to vse bude jeste lepsi. Byla jsem si promluvit s homeopatickou. Povidani mi pomohlo , resila jsem i situaci rodinnou a pani na me koukala s otevrenou pusou. Popovidani mi pomohlo nahle jsem videla vse lepe a dokonce jsem trvala na tom aby pritel nesel hrat fotbal ale zustal semnou coz byl zazrak. Ale pak jsem zase sklouzla zpet.Mam porad v pameti, ze tehotenstvi ma byt preci krasne. vsude kolem usmivajici se tehotne holky a ja jsem nejaky kaz nebo co. V rodine jsem nikdy nebyla dost dobra i kdyz studuji Vs a umim tri jazyky stale to neni ono . Proto cely zivot o sobe velmi pochybuji. Presto pani kterou mi doporučujete rada oslovim a rada se posunu zase o kousek blize treba ke stesti. Moc dekuji ze tu jste. Sarka

pomoc o radu

michaela83klimova@seznam.cz,27. 9. 2012 10:59

Dobrý den , mám syna 30 let , neví že prosím o radu , ale nás rodiče to velice trápí. Syn má přítelkyni ,znají se čtyři roky . Syn koupil byt , aby mohli být spolu , ale jeho přítelkyně přespávala u něj jen , když měli jít spolu nakupovat něco hezkého na sebe nebo když se měli jít někam bavit . Takže byla u něj tak dva dny v týdnu. Oddůvodnila to tím , že tam nechce být sama v bytě , že se bojí. Sama si práci nehledala (22let), protože její maminka také nepracuje , je to rodina která žije ze sociálních dávek. Syn pracuje na ranní směny , nekouří , nepije ,je vegetaríán a je zodpovědný. Nyní je jeho přítelkyně 5měsíců těhotná , syn si myslel , že už u něj zůstane a budou prožívat těhotnenství spolu , ale bohužel , je stále u své maminky v bytě jedna místnost . Řekla , že jestli bude na ní přitel nalehát , aby byla u něho, tak že zrovna nepůjde .A že se k němu nastěhuje , až se miminko narodí . Ale tomu už ani my nevěříme , určitě si opět něco najde , jen aby mohla být u své maminky a bude jen ( to je i teď ) , přivez , odvez , kup mi...a když není po ní dělá mu scény . Většinou k němu i přijde jen když něco potřebuje . V práci se syna lidé ptají , jestli už má přitelkyni u sebe , stydí se odpovídat , že bohužel ne . Bojíme se , že když se to dítě narodí , bude mu dělat ultimata , sceny a jen .. kup, přivez .. atd. prosíme o radu co si o tom myslíte?

Re: pomoc o radu

Eva,30. 9. 2012 6:20

Dobrý den paní Michaelo,
chápu Vaše obavy o syna a vnoučátko. Jenže, jak Vy můžete celou situaci ovlivnit? Je vůbec dobré se do celé situace "míchat"? Na jedné staně chcete synovi pomoci, ale na druhé straně může mít také pocit, že je někam manipulován a ještě mu to více může dodat pocit, že není schopen celou situaci zvládnout sám.
Možná by bylo nejlepší řešení promluvit si s celou rodinou partnerky. Udělat např. takový sbližovací oběd, kdy byste pozvali na oběd rodiče partnerky i jí. Při tom byste mohli probrat, jak si děti situaci představují a jak vy jim můžete pomoci. Mělo by to být nenásilnou formou. Pokud partnerka syna vycítí, že je někam tlačena, jistě se jí to moc zamlouvat nebude.
Pokud jde o pocit, že partnerka je spíše "vychytralá" a jde jí jen o peníze, nechte rozuzlení rovněž na Vašem synovi. Můžete mu říci svůj názor, ale do žádného rozhodnutí ho netlačte, to se musí rozhodnout on sám.
Pokud by se situace vyvinula tak, že by syn neměl k dítěti přístup a musel by jen platit různé poplatky, zkusila bych se poradit s odborníkem na rodinné právo nebo se zeptat např. v poradně Aperio - Společnost pro zdravé rodičovství, kde mají poradenství částečně zdarma. Více na www.aperio.cz

Re: Re: pomoc o radu

michaela83klimova@seznam.cz,30. 9. 2012 18:40

Dobrý den paní Evičko. S její maminkou už jsem se setkala . Ale bohužel , řekla že dceru také někdy nechápe a že jí říká , že by měli být spolu. Ale bohužel . Včera napsala synovi , že věcičky , které koupil syn v Německu , když byl na služební cestě , že to od něj nechce , že to koupil bez ní a že to raději vyhodí , než aby to dala potom dítěti a jestli jí nebude poslouchat jak pes , tak dítě ani neuvidí. Syn se potřebuje svěřit , necháváme to na něm , jen mu říkáme svoje názory a to opatrně , protože víme , že mu to není příjemné. Zažili jsme si s manželem toho už dost , naší dceru na přechodu porazilo auto , je jí 28 let a má důchod. A proto se bojíme o syna co bude dál. Když chce jeho přitelkyně , koupit ovoce ,vitamíny atd. tak mu to rozkazuje ..a přivez .. (20km) k mamince , pry je to jeho povinost , že je to pro dítě . Nechci se do nich plést , ale si řikáme , co by za to dali jiný holky , mít takového kluka .. stará se , nekouří , nepije ..do práce chodí . Asi to jeho přítelkyně nepoznala , její tatínek je opustil , když byla malá..nevím. Ale nepochopím , že řekne ..já se v bytě sama bojím a to ne jen teď když je těhotná , ale pořád . Myslím si , že je to výchovou její maminky ... a bojím se že to dítě , nás jen tak neuvidí... bude vychovavané mezi nepřizbusobivými... Každý má něco , ano ale každá normální žena , která čeká miminko , by měla být se s svým přítelem ..děkuji Vám moc za odpověď.. Michala

Re: pomoc o radu

Eva,4. 10. 2012 9:23

Paní Michaelo,
vidím, že paní Veronika je ráznější než jsem já :-) Souhlasím s jejím stanoviskem. Váš syn musí také určovat své hranice a co se mu nelíbí, musí říci.

...

Klára S.,13. 9. 2012 22:20

Dobrý den,po dlouhém snažení jsem otěhotněla,jsem nyní v 6.týdnu.U lékaře se vše potvrdilo,ale byla jsem upozorněna,že první trimestr je rizikový.Nedokážu se radovat,mám strach,že to nedopadne dobře.Vadí mi,že tuto situaci v podstatě nedokážu ovlivnit.Jinak se považuji za velmi pozitivního člověka.K

Odpověď pro paní Kláru

Eva,15. 9. 2012 20:07

Dobrý den paní Kláro,
úplně chápu Váš strach. Ale co s tím? Těhotenství je vlastně takový zázrak. Někdy je chtěný, někdy je nechtěný, jindy přináší pocity strachu a smutku, jindy pocity radosti, ale i obav. Je logické, že pokud něco moc chceme a zároveň to nemůžeme moc ovlivnit, máme o to strach. Musíte si uvědomit, že to nejlepší, co můžete udělat pro své miminko a pro sebe je, myslet pozitivně. Vím, že jste plná obav o osud těhotenství a že se Vám zdá, že myslet pozitivně není vůbec lehké. Zkuste se však na vše podívat obráceně. Proč by mělo být lepší se stresovat a trápit se černými myšlenkami, když to nic dobrého nepřinese. Možná Vám to dá jakýsi pocit ochrany. Ale není lepší myslet pozitivně, uvolnit se, relaxovat, myslet na své miminko? Co kdyby vše náhodou dobře nedopadlo...chovala jste se takto nepatřičně? Já myslím, že to je jediná možná cesta se o pozitivní myšlení pokoušet znovu a znovu. Vím, že to není nic lehkého, ale zkuste dát věcem volný průchod. Uvolněte se. To je správná cesta. Víte, osud těhotenství (pokud vyznáváte zdravý životní styl) moc ovlivnit nemůžete. Jediné co opravdu můžete udělat je, žít zdravě, odpočívat a MYSLET POZITIVNĚ. Zkuste odhodit slupku stresu a starostí. Zbytek nechte na přírodě.

fyzický odpor k manželovi v těhotenství

Sandra B.13.8.2012,13. 8. 2012 22:34

Dobrý den přeji,moc mě trápí jedna věc a proto bych Vás prosila o radu a Váš názor.....Jsem ve 34.týdnu těhotenství a už téměř od začátku těhotenství trpím nechutí k sexu a jakému koliv fyzickému kontaktu s manželem.Jsme svoji jen krátce( 3 měsíce),ale zdá se mi,že po té co jsme se vzali a čekáme spolu dítě,u mě všechno opadlo.Miluju ho a hlavně si ho vážím,ale už to není jako dřív.Před tím než jsem otěhotněla bylo vše v naprostém pořádku a nejvíce jsme si rozumněli právě asi při sexu,ale u mě je to teď pravý opak.Nevím,jestli je to tou celou situací a nebo hormonálními změnami.Vím ale,že s nikým jiným být nechci,jsem s ním ráda s jsem ráda,že spolu budeme mít rodinu.Když za mnou ale přijde manžel,že se chce milovat nebo mazlit,tak se musím hrozně přemáhat a cítím naprostý odpor k jeho dotekům i k tomu mu dát obyčejnou pusu.Mám ještě jedno dítě z předchozího vztahu a měla jsem to dost podobné.S bývalým přítelem jsme se rozešli,ale důvodů byla spousta,neklapalo to už dlouho předtím.Prosím Vás moc o pomoc a radu,zda-li je to pouze přechodné období,hodně mě to trápí.Chtěla bych,abych cítila zase to co dřív.Předem Vám moc děkuji a zdravím....Sandra B.

Re: fyzický odpor k manželovi v těhotenství

Eva,15. 8. 2012 22:35

Dobrý den paní Sandro,
Vaše situace není vůbec nenormální. Těhotenství je období obrovské životní změny - mění se pojetí sebe sama, životní styl, vyznávané hodnoty a také partnerský a milostný vztah. Toto je dáno jednak hormonálně, ale také uvědoměním si faktu, že se žena stává matkou.
Pro některé ženy znamená těhotenství jakési uzavření se před partnerem, touhu zachovat si svojí intimitu a svojí jakousi ochrannou vrstvu, za kterou nikoho nepustí. Je to také možná proto, že chcete mít své tělo alespoň trochu pod kontrolou. Dalším důvodem může být jakýsi mateřský ochranitelský pud, kdy nechcete během těhotenství být v konatktu se svým partnerem po milostné stránce. Jakýsi odpor vůči partnerovi je umocněn hormonálními změnami, které určijí naše preference a touhy.
Jak jsem již psala v úvodu, toto chování je normální, akorát, že se o něm ve společnosti moc nemluví. Paní Sandro, Vaše sexuální nechuť k partnerovi nemá - dle Vašeho psaní - nic společného s osobnostní averzí k němu. Chápu, že Vašeho partnera milujete, vážíte si ho, ale nechcete s ním mít žádný fyzický kontakt. Zkuste si s ním o tom promluvit. Jistě i pro něj to musí být těžké a možná nevysvětlitelné. Některé ženy takto v těhotenství opravdu reagují a pokud to nejde změnit, nic s tím udělat nemůžete. Zkuste se zamyslet nad tím, jak by Vám s partnerem bylo příjemně - povídat si, nebo být jen potichu spolu...
Ještě mě napadá, že by problém mohl být v souvislosti s předchozím těhotenstvím, kdy jste tyto pocity cítila ke svému předešlému partnerovi rovněž. A sice, že jste se svým odstupem od něj snažila ochránit. Tehdy jste psala, že váš vztah nedopadl dobře, protože jste si nerozuměli. Pokud to nyní tak není, zkuste se zamyslet nad tím, zda nemáte z něčeho obavy, zda se před něčím neskrýváte. Pokud byste chtěla Vaší situaci více rozebrat, můžete se na mě obrátit na mail: Lorenzovae@seznam.cz

Re: Re: fyzický odpor k manželovi v těhotenství

Sandra B.,16. 8. 2012 9:06

Zdravím Vás paní Evo,chtěla bych Vám moc poděkovat za odpověď.Hodně mě to uklidnilo a snad bude vše zase v pořádku.Popřípadě bych se Vám ještě ozvala na mail,když jste mi to nabídla.Přeji hezký den a zdravím Vás.....Sandra

Stres v těhotenství

Anna,24. 7. 2012 21:51

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat jak se může stres podepsat na dítěti. Jsem v 24tt a prakticky od začátku těhotenství jsem ve stresu. Asi nějaké špatné období či co :( začalo to asi v 6tt kdy jsem zjistila že jsem těhotná, od té doby máme v rodině samé neštěstí. Každou chvíli má někdo z rodiny autohavárii, úraz a pod na co se nedá povznést a nemít strach a tím pádem stres. Toto trvá od 6tt snad ob týden pořád něco. Do toho problémy s manželem, tchýní... a teď to vyvrcholilo že můj mladší 1.5 letý syn skončil v nemocnici na kapačkách skrz dehydrataci a mě jako gravidní tam nechtěli vůbec pustit-celý jeden týden, což pro mne jako matku bylo strašné. Celé noci jsem nespala, bylo mě zle... nyní je syn doma ale celé dny i noci pláče a já už jsem na pokraji svých sil. Samozřejmě mám už teď strach i o nenarozené miminko.Nemůže díky permanentnímu stresu být postižené nebo jinak poškozené jeho zdraví?Předem děkuji za odpověď.