Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na tomto místě se můžete anonymně ptát na různé dotazy týkající se psychiky v těhotenství, budeme se snažit Vám co nejrychleji odpovědět .

 

Pokud Vás zajímá problematika prožitků ženy v těhotenství, pravděpodobně Vás bude zajímat i problematika porodu a poporodního období :-) To je moc dobře, protože člověk by měl být aktivní a jít ve svém životě do hloubky. Ostatně celé toto životní období je pro každou ženu velkým mezníkem a životním uzlem...

 

A proč Vám toto píši? Nově jsem totiž založila stránky Obejmutí po porodu. Jakožto porodní asistentka jsem si všimla, že se ženám po porodu věnuje málo pozornosti. Vše se točí kolem miminka, ale co žena?

aha.jpg

Pokud Vás zajímají témata jako jak zpracovat svůj porodní zážitek, jak navázat kontakt se svým tělem, co to je kontaktní rodičovství, přírodní podpora zdraví po porodu, sexualita po porodu a další, mrkněte sem: http://obejmuti-po-porodu.cz/

NEBO MŮŽEME BÝT V KONTAKTU I NA FACEBOOKU: https://www.facebook.com/ObejmutiPoPorodu/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: jak dal?

Martin,9. 1. 2014 17:37

Postarám se o tebe i tvé nenarozené miminko,pokud by jsi chtěla se mnou bydlet v Praze,tak mi písni mailík a domluvíme se,přijed můžeš třeba hned,budu rád,bydlím sám a miminko bych moíc chtěl.Budu ti hladit rostoucí bříško a tešit se s tebou na mimčo,pokud toužíš po tom samém,tak se ozvi.Martin z Prahy
E-mail: chcimiminko@email.cz
Nezapomeň na nějakej telefon na sebe,ozvu se ti !!!

můj muž je nešťastný z mého těhotenství

mariana,29. 12. 2013 21:10

JE mi 34 roků,mám 3 děti z prvního manželství a s přítelem máme 2 letou dceru a teď čekáme další dítě. Jsem na začátku těhotenství,čekám syna,vždy jsem to tak nějak cítila a teď už vím,že to bude malý TOmášek. PRoblém je v tom,že se poslední dobou přítel stáhl do sebe,je nešťastný že jsem těhotná a říkal,že to asi nerozdýchá...že je TO na nej moc,je mu 58 roků a na dítě se necítí. Já si ale děťátko moc přeju,když už ho čekám,tak jsem se s tím smířila a vyrovnala. PŘítel je moc hodný ale není zrovna rodinný typ. Jeho zajímá jen a jen práce. JSem z jeho postoje špatná a moc mě to trápí. Vím,že mě má rád a že není špatný,prostě myslím,že má strach z dalšího dítěte kvůli jeho věku. Nevím co mám dělat,ráda bych mu nějak pomohla aby mu bylo líp,ale bojím se na nej tlačit,nutit mu dítě,třeba potřebuje jen čas,u dcery to bylo podobně,mysleli jsme že nemůže mít děti....myslíte že je TO přirozené ten strach z dítěte,nebo to jen já vidím tak černě...

Re: můj muž je nešťastný z mého těhotenství

Eva,7. 1. 2014 13:14

Dobrý den paní Mariano,
nemusíte být smutná, myslím si, že Váš partner potřebuje jen na vše čas, aby se se situací smířil. Nejde o to, že by miminko neměl rád, ale pravděpodobně cítí velkou zodpovědnost a tíhu, zda vše zvládne zajistit pro rodinu.
Myslím si, že potřebuje být v klidu a také, abyste si o tom hodně společně povídali. Nijak na něj netlačte. Uvidíte, že se vše poddá. Snažte se být v klidu, nechte všemu volný průběh. Již nyní nezapomínejte na miminko, které nosíte pod srdcem, mluvte na něj a sdělujte mu své pocity. Ať ví, že ho máte ráda...S pozdravem Eva

Nevím jak to mám vydržet

Dajána,27. 9. 2013 10:11

Dobrý den, pročítala jsem pár dotazů a rad, ale zatím jsem podobné problémy nenašla. Čekám třtetí miminko, s manželem jsme ho chtěli ikdyž já mám pocit, že on chtěl více a trošku mě přemluvil. Jsem ale uplně sama a děti miluju a jsou pro mě jediným štěstím na světě.Manžel doma vůbec není a více méně se chodí domu vyspat. Takže veškerá péče o děti, domácnost a vše kolem je na mě. Nemám vůbec nikoho kdo by mě pomohl s dětmi a ani kdo by mě pomohl psychicky.Jde o to, že se cítím fakt hrozně a já nedokážu pochopit proč. Je mi neskutečně zle od žaludku, od samého začátku těhotenství, nyní jsem v 18 týdnu. Je mi zle i když na jídlo jen pomyslím, dělá mi veliký problém dát dětem svačinu, udělat oběd, téměř toho nejsem schopna. Představa, že namažu chléb se sýrem mě zvedá žaludek, mám vyloženě odpor k jídlu a když se přemůžu a něco sním je mi neskutečně zle, takže to vyzvracím. Mám ale pocit, že už nemám energii, sílu, zkrátka nic a cítím se neskutečně nepotřebná, cítím se jako nula, jako nic.Nezvládám chod domácnosti, mám nevyžehlené prádlo, asi 5dávek, ale já prostě nemůžu. Ten pocit nicotnosti je asi o to horší, že jsem zvyklá neskutečně makat a dřít do padnutí, zvládnout i mužskou práci a prostě napéct, navařit, naklidit, zahrádku, vymalovat byt, zrenovovat.., zkrátka téměř vše. A teď cítím jak jsem nicotná, k ničemu a navíc je mi tak zle.Místo toho abych se z chtěného těhotenství tešila, cítím se jako troska, která přežívá den ze dne jako zničená nula. Je to normální a můžu to ještě vydržet dalších 22 týdnů? Když jsem doktorce říkala jak mi je zle, říkala, že mimi je v pořádku a že je zle mě, nevadí, že já to přežiju. Jenže já mám teď pocit, že nepřežiju. Cítím se zahanbeně, že mi je tak zle, dělám z toho buh ví co, když jiné maminky jsou v pohodě a chodí do práce. Vlastně se za to vše stydím a je mi děsně. Manžel mě vyslechcne a nic na to neřekne, kouká na film, nebo spíš sport. Nemám ani kamarádku, která by mě pochopila, už nejsou těhotné a když byly, tak jim bylo fajn a užívaly si to. Mám pocit, že je to trest za něco, ale nevím za co. Nejvíc mě štvou řeči, že ale vypadám dobře a vůbec ne jako by mě bylo špatně, to mě uplně vytáčí, protože uvnitř se cítím pod psa. Mám to ale dávat znát a pořád jen brečet obtěžovat , že mi je zle. Ano upravím se a vypadám celkem Ok, ale co cítím uvnitř nidko netuší a já mám pocit, že je to ani nezajímá řeknou tak se tomu nepoddávej. Musíš myslet optimisticky, ale já se k tomu nutím,a říkám si bude to fajn, ale ono prostě není a je mi jen zle, zle... Evidentně to nidko nezažil a neví jak se cítím. Prosím pomůžete?

Re: Nevím jak to mám vydržet

Eva,29. 9. 2013 13:02

Dobrý den paní Dajáno,
podle toho, co nyní popisujete, tak cítím, že Vás hodně trápí samota a velká zodpovědnost za děti. Je možné, že Vám dělá trošku problém se s dalším miminkem smířit. Možná byste již po dvou dětech ráda změnila svůj životní styl a nyní se vše vrací do zaběhlých kolejí, což si nemusíte uvědomovat, ale může Vás to trápit. Nechuť k jídlu, únava a pocity malomyslnosti mohou být příznakem psychické frustrace. Vidím, že bude důležité si pořádně o všem promluvit se svým mužem. Říci mu vše, co Vás trápí, za žádné pocity se nemusíte stydět. Také bych ho určitě zapojila více do chodu domácnosti. Rozhodně by Vám prospělo vyhradit si také nějaký prostor pro sebe, dělat si to, co máte ráda a také si plnit pomaloučku nějaké své sny. Vy si sama musíte uvědomit, co chcete...Vím, že dokážete zase zpátky nabrat sílu, kterou jste měla, ale musíte si dát trošku prostor k tomu, abyste se tzv. spojila sama se sebou a uspořádala si svůj život. Zkuste se hýčkat a nemyslet jen na druhé...postupně si najdete cestu i ke svému současnému miminku. Tím, že zjistíte, co Vás trápí, uděláte první krok ke zlepšení stavu. S pozdravem Eva

Re: Nevím jak to mám vydržet

Taťána,27. 11. 2013 10:16

Dobrý den,
věřte mi, že nejste jediná, kdo se cítí v těhotenství psychicky špatně. Ve Vašem případě mi přijde, že si na sebe kladete velké nároky, v případě, že nezvládnete běžné životní situace Vás ještě více pak zúzkostňují. Tak jako psala paní přede mnou, určitě je dobré vyhradit si prostor pro sebe a v žádném případě to nebrat tak, že tím někoho o něco obíráte, jistá ventilace a odreagování je pro Vás nesmírně důležitá právě proto, abyste zase nabrala síly. I posezení s kamarádkou a odreagování se od rodiny na pár hodin Vám zvedne náladu. Navíc podle toho, co jsem četla mám dojem, že Váš manžel právě podle toho, co jste dříve všechno zvládla spoléhá na to že si pokaždé poradíte, že jsou to možná jen výkřiky do tmy. A málokterý muž je empatický k těmto problémům. Určitě je dobré mu o všem povědět, na druhé straně asi moc velkou oporu od něj nečekejte, jsou prostě takoví, ale upozorněte ho na to, že si potřebujete vydechnout a orazit. Tohle je pouze můj názor na to, co jste napsala, nevím, zda to pomůže :)Jen chci ještě dodat, že jsem ve 26. týdnu těhotenství a je spousta věcí, které jsem doma dřív zvládla a teď jakobych se sekla a nechce se mi. Navíc jsem na rizikovém a nechodím do práce, takže se cítím taky momentálně méněcenná a ta denní rutina mě ubíjí. Věřte mi, že vím jak se cítíte. A taky mám pocit, že všechny mamči kolem mě si těhotenství užívají jen já jsem z něj naprosto odrovnaná. Takže jen chci říct, nejste v tom sama.

nevím co mám dělat

lulu,23. 11. 2013 11:33

hulí tráwu před tejdnem mě od plodnil a nmuže přestat newím co mám dělat je toho namě moc jak mu mám říct aby přestal je to welkéj buzerant

Nevím co dělat

Miri,30. 8. 2013 11:17

Dobrý den,před týdnem jsem zjistila,že jsem neplánovaně těhotná.Nevím co dělat,bude mi 41 let,žádné děti nemám a mám dobrou práci,o kterou nechci přijít.Dítě jsem plánovala,ale trošinku později,ted jsem z toho zmatená,chvilku miminko chci,chvilku ne.Co mám dělat....

Re: Nevím co dělat

Ajlín,14. 11. 2013 15:21

Neplodných párů je jak máku i kolem třicítky natož takhle po 40. roku, takže být Vámi, jsem ráda, že to šlo bez umělého oplodnění a hormonální stimulaci =). Nevím, na kdy jste miminko plánovala (teď je pořizování dětí v pozdnějším věku normální), ale už teď je tu velké riziko syndromů a dalších vrozených poruch pro dítě a horší průběh těhotenství pro Vás. Pravděpodobně zabezpečená finančně jste a pracovat budeme všichni až do sedmdesáti, takže Vám nic moc neuteče.

PŘÍTEL SI PŘEJE MIMINKO ALE JÁ NA TO NEJSEM PŘIPRAVENÁ

baruna120,11. 11. 2013 11:42

Dobrý de, četla jsem tady pár odkazů tak jsem se taky rozhodla napsat můj problém...
S přítelem jsem od března 2013, jemu je 32 a mě 22, troufám si říct že jsem našla chlapa do života jak se patří ale teď si začal hrozně přát miminko, shodou okolností žiji s přítelem v Rakousku a minulý měsíc mi došla antikoncepce a že si ji vyzvednu protože jsme měli jet zhruba za tyden po skončení moji poslední menstruace do Čech kde si vyzvednu recept a po dalsí menstruaci opet začnu užívat .... ale vecer pred odjezdem z5 do rakouska se do mě přítel pri soulozi udelal aniz by se me zeptal nebo predtim oznamil .... a když jsem si pak chtela v lekarne vyzvednout antinu tak mi to nedovolil a ze ji napotrebuji a tak tak jsme odjeli a pak se do me udelal asi jeste dvakrat... dnes je to presne tyden kdy doslo k prvnimu nechranenemu styku.... a ja upadam stale do vetsich depresi s tim ze jeste mam cas ale zase chci priteli dokazat ze s nim chci zustat ze ho opravdu miluju ale proc takhle brzo? po 8měsících? nikdo to zatim nevi a ja nevim co mam delat .... treba se to na poprve nepovedlo ale ted kdyz chce pritel sex jsem sela stažená jestli mi rozumíte c myslím a nechci... spis se ho snažím co nejrychleji vykouřit a nechci styk ... asi nejsem normalni ... kazda holka by mela mit nejaky ten matersky pud ale me jeste ty hodiny nezacaly tikat ... asi by za situaci v ktere jsem dalo spousta slečen jmění že si přítel vážně přeje mimčo ale já to mám naopak a nevím co teď mám dělat ... jen čekat jestli k oplodnění vážně došlo nebo ne ... příští měsíc jedu o5 do ČR kde bych si mohla opět koupit antikoncepci na nevyzvednutý recept ale bojím se že je pozdě...aa hlavně se to bojím příteli říct protože nevím jaká bude reakce :(( děkui za názory a přeji hezký den

Dotaz, můžu být těhotná?

Monika ,2. 11. 2013 22:39

Dobrý den, Chci se zeptat jestli můžu být těhotná když můj přítel se do mě několikrát udělal a menstruaci už 2měsíce mám jinak než sem mívala a nedostala sem to jak sem měla ale o dva dny sem to dostala dřív a měla sem to max 3-4 dny a také slabé než mívám. A teĎ naposledy jsem to mela 23.10.2013 do 26.10 bylo to spíš také špinění. A TEST jsem dělala a vyšel negativní. jinak trochu se mi zvětšily prsa, i dost jsem přibrala, jsem moc naladová, i ta únava je tam. A když se ohnu nebo tak něco tak mě to nedělá dobře tlačí mě to na břicho.. U gynekologa jsem ještě nebyla.. S přítelem by jsme chtěli miminko.

Re: Dotaz, můžu být těhotná?

Eva,10. 11. 2013 10:27

Dobrý den,
bohužel takto na dálku Vám nedokáží poradit. Opravdu bude nejlepší zajít na konzultaci ke svému gynekologovi.
S pozdravem
Eva

Sem natom obdobne

Markét,30. 9. 2013 1:52

Odpovidam Dajane...sem natom podobne.jestli si chces psat napis mi mail rada si pokecam...treba nam to trochu pomuze. ..mamita.linda@seznam.cz

Prace v tehotenstvi

Marcela,15. 9. 2013 12:19

Dobry den, pracovala jsem jako operator vyroby a obsluhovala jsem stroj, na vyrobu jednorazovych holicich strojku, byla jsem na dvanactihodinovych smenach, kde jsm delala i nocni.Po ukonceni tretiho mesice jsem sve tehotenstvi oznamila zamestnavateli,byla jsem uz vazne vycerpana a tesila se , ze mi vyjde vstric se smenami rannimi. Oznamil mi, ze me jeste nejakou dobu potrebuje a tak jsem do ctvrteho mesice delala na nepretrzitem provozu.Nyni, kdy mi nabidl jine pracovni misto (mene placene) na osmihodinovych smenach, jsem to vzdala..Citila jsem se neustale unavena, ani ma psychika na tom nebyla dobre.Ted mam ale pocit, ze jsem zareagovala moc rozmazlene, ze jsem si nechala napsat pracovni neschopnost....

Re: Prace v tehotenstvi

Marcela,18. 9. 2013 14:06

Dobrý den paní Marcelo,
postup Vašeho zaměstnavatele byl protiprávní. Každá žena v těhotenství by měla automaticky být převedena práci v jednosměrném provozu a také na lehčí práci, která neohrožuje na zdraví jí a ani její miminko. Pokud je práce jinak finančně hodnocená, musí jí byt finančně dorovnána tak, aby nedošlo k finančním ztrátám.
Vůbec se nobviňujte za to, co se stalo. Pokud si budete chtít stěžovat, máte na to plné právo. Pokud se tímto nechcete více zabývat, pak myšlenky soustřeďte na své těhotenství a miminko, které čekáte.

Mam porad strach

lilinkas,28. 8. 2013 2:05

Dobry den,

rada bych poprosila o podporu a uklidneni. Jsou dve hodiny rano a ja nespim; pred dvema dny jsem zjistila, ze jsem tehotna, konecne, miminko je asi dost konzrevativni jelikoz mame 2 tydny po svatbe! Po obrovske radosti nasledoval psychicky pad do strachu. V cervnu lonskeho roku jsem byla tehotna poprve ale bohuzel prosla zamlklym potratem. Nechci na to v souvislosti s timto tehu vubec myslet, ale nejde to.

Nemam moc priznaku, jen me pobolivaji prsa a vcera se mi udelalo spatne. Mam problemy se zady- od malicka tezkou skoliozu, a jakmile jsem zjistila, ze jsem tehotna, tak me pobolivaji bedra.

A jelikoz se nachazim na sluzebni ceste a o tom, ze jsem konecne tehotna jsem se dozvedela v indii, nepridava na mem neklidu. Tak moc bych si prala zajit k lekari a ujistit se, ze je vse v poradku, nicmene ta moznost tady neni.

Kolegynka mi rekla, ze si mysli, ze je to dobre, ze se nebudu stresovat doktory, ze by takto brzy stejne nebylo nic videt, a aspon jak prijedu, uz mimi bude vetsi a lepe viditelne na utz.

Tak moc jsem chtela byt tehotna, a ted, konecne se nam to podarilo, mam vice strachu nez kdy jindy. Jak si to uzit, jak se ujistit, ze je to tak a ze se mi to nezda, i kdyz nemam zadne velke priznaky?
Dekuji, Veronika

rodinná podpora

Katka,20. 7. 2013 22:18

Dobrý večer,
chtěla bych Vás požádat o radu, co mám dělat, když si připadám na všechno úplně sama a cítím ze strany rodiny nezájem o mě i o miminko a naopak musím čelit jejich posměškům kvůli mé váze či z toho, že i když jsem teprve v 5. měsíci, tak se mi smějí, že si hladím břicho. Mám již tříletého syna a jsem někdy opravdu unavená, ale oni mi pořád vyčítají, že je to jen mou leností. A vytýkají mi, že občas přes den spím. Jsem už z nich opravdu nešťastná a ne jeden večer probrečím, protože mě jinak jejich nezájem o miminko moc trápí. Bohužel ani u manžela nenajdu příliš podpory, protože dost pracuje. Samozřejmě mám o miminko strach, připadám si nad tím vším úplně zoufalá. Děkuji Katka

Re: rodinná podpora

Eva,19. 8. 2013 11:02

Dobrý den paní Katko,
omlouvám se Vám za pozdní odpověď.
Chápu Vaše pocity smutku a zklamání z reakce Vašeho okolí na těhotenství. Je to těžké, ale nedejte na nesmyslné posměšky např. o tom, že si hladíte své těhotné bříško. Je to naopak velice dobře. Prospívá to miminko - ví, že ho máte ráda a že je chtěné. Také Vám to může prospět v naladění se na novou bytost, která je již na cestě na svět. Paní Katko, dělejte si to, co vyhovuje Vám - odpočívejte podle svého gusta a těhotenství prožívejte podle svého citu a intuice. Je to velice důležité!!! Chování ostatních se mi zdá necitlivé. Myslím si, že vzdálenější příbuzné řešit nemusíte (každý vyrůstal v jiném prostředí, má jiné zvyky a názor na těhotenství), ale patrně nejvíce Vás bude trápit reakce manžela. Zkuste si s ním o všem promluvit. Sdělte mu své pocity, ventilujte to.

jsem 12 tydnu tehitna

vivien kovalova,18. 7. 2013 21:50

Dobriden chtela bych se zeptat jsem 12 tydnu tehotna a porad nemam brisko jim jako driv kdys jsem tehotna nebyla bojim se jesli se neco nedeje s miminkem jinak se nachazim v zAhranici a u doktora jsem jeste medostala sanci

Re: jsem 12 tydnu tehitna

Eva,19. 8. 2013 10:56

Dobrý den Vivien,
omlouvám se za zpožděnou odpověď. Těhotenské bříško se začíná více ukazovat až po pátém měsíci těhotenství. Nemusíte z toho mít žádné obavy :-)