Jdi na obsah Jdi na menu
 


Na tomto místě se můžete anonymně ptát na různé dotazy týkající se psychiky v těhotenství, budeme se snažit Vám co nejrychleji odpovědět .

 

Pokud Vás zajímá problematika prožitků ženy v těhotenství, pravděpodobně Vás bude zajímat i problematika porodu a poporodního období :-) To je moc dobře, protože člověk by měl být aktivní a jít ve svém životě do hloubky. Ostatně celé toto životní období je pro každou ženu velkým mezníkem a životním uzlem...

 

A proč Vám toto píši? Nově jsem totiž založila stránky Obejmutí po porodu. Jakožto porodní asistentka jsem si všimla, že se ženám po porodu věnuje málo pozornosti. Vše se točí kolem miminka, ale co žena?

aha.jpg

Pokud Vás zajímají témata jako jak zpracovat svůj porodní zážitek, jak navázat kontakt se svým tělem, co to je kontaktní rodičovství, přírodní podpora zdraví po porodu, sexualita po porodu a další, mrkněte sem: http://obejmuti-po-porodu.cz/

NEBO MŮŽEME BÝT V KONTAKTU I NA FACEBOOKU: https://www.facebook.com/ObejmutiPoPorodu/

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

mam psychiku v haji

Enny,9. 4. 2014 16:33

Ozvěte se prosim na kloui17@email.cz

mam psychiku v háji

Enny,9. 4. 2014 16:09

Ahoj.Jsem v 19tt čekám třetí dítě.Když jsem byla malá byla jsem cca 2roky zneuživaná.Teď až ve třetím těhu se mi to všechno špatný vrací.Mám 10měsíční dcerku a bojím se jí svěřit i svému příteli.někdy jsou chvíle kdy jsem naprosto v klidu,ale někdy mám černé myšlenky,že to,co se dělo mě,se stane i jí.nemůžu bez ní být ani minutu.Otázka je,mám si najít psychologa? Je možné že tyhle hnusárny se mi vrací kvůli hormonům v těhu? Prosím pomoc te mi a poraďte..

psychika 37. tt

LoveSweetLove,30. 3. 2014 10:44

Dobry den, obracim se na Vas s dotazem ohledne vnímání svojí psychiky. Miminko, které čekáme bylo plánované a nepřišlo uplně hned, o to větší to pro nás byla radost. Celé těhotenství- až na počátek (hormonové výkyvy) probíhalo emocionálně uplně skvěle. Poslední týden se ale chvílemi necítím moc dobře, přepadne mě jakási depka a mám strach z toho jak vše bude po porodu. Nemám chut k jídlu ani náladu , jsem pesimistická a nejhorší j, že mi v tu chvíli přijde jako bych se ani na miminko netěšila . Je to záležitost pár hodin a pak je to zase v pohodě a jsem uplne spokojena a na miminečko se zase tesim. Je mozne ze je to cele vyvolane strachem z porodu, jak to vsechno bude a taky jak to bude v sestinedeli- to se docela bojim. Kdyz nad tim premyslim tak se obvinuju ze jsem sobecka a nechapu kde se ve me takove myslenky berou. V partnerovy mam velke zazemi a oporu,. jen teda v rodine nic moc.
Pred otehotnenim jsem trpela uzkostnou poruchou- asi tri a pul roku, zacala jsem to resit az po trech letech- dostala jsem AD zoloft, brala jsme asi 4 mesice, hodne mi to pomohlo.. pak jsme otehotnela,. leky vysadila a je mi porad dobre. Neni to uplne jako predtim kdyz sem jeste nemela zadne problůemy, ale na druhou stranu si nemuzu myslet ze kdyz sem se trapila 3 a pul roku s necim tak ze to po par mesicich uplne zmizi a ja na vse zapomneu, v podvedomi to stale je a vim ze na sobe jeste musim pracovat, ale v tehotenstvi je to opravdu zazracne bez problemu a tak mam strach z toho co bude potom, jak se miminko narodi. No a tedka ta depka sem tam a ja se zacinam bat co bude pak.. prosim poradte mi, dekuju...

Re: psychika 37. tt

Eva,30. 3. 2014 22:12

Dobrý den,
napadá mě, že by pro Vás bylo nejlepším řešením, kdybyste si našla svojí porodní asistentku, na kterou byste se mohla obrátit s Vašimi pocity a potřebami v těhotenství, ale také by s Vámi mohla být případně i u porodu a dále by Vás také navštěvovala i v šestinedělí. Myslím si, že tím, jak se blíží porod a setkání s miminkem - Vaše reálná role maminky, tak se zvyšuje i Vaše nejistota, jak vše bude probíhat. Tyto pocity jsou úplně normální a je také normální, že se mohou objevovat až v současné etapě těhotenství. Řekla bych, že si nyní více uvědomujete blízkou budoucnost. Určitě bych Vám doporučila si o svých pocitech promluvit s partnerem a zeptat se na jeho názor ohledně zkontaktování své porodní asistentky nebo případně duly. Myslím si, že pokud nemáte dobré zázemí ve vaší původní rodině, bude dobré mít pak oporu v nějaké další ženě - a navíc zkušené odbornici jak o péči o Vás, tak o péči o miminko. Tato služba je v zahraničí běžně dostupná, u nás to tak jasné vždy není. Určitě se zkuste podívat na internet - weby - například: www.unipa.cz nebo www.mojedula.cz atd. Pomoc a hlavně osobní kontakt v těhotenství, při porodu a v těhotenství je velice důležitý. Zmírní to Vaše obavy, zklidní Vás a budete mít pocit, že jste v jakési "záchranné" síti, že na vše nejste sama :-) A ještě jedno doporučení z mé strany. Zkuste si vést deník o svých pocitech a obavách, někdy stačí, když to člověk napíše a více si uvědomí, co ho vlastně tíží a čeho se obává. Někdy se tyto obavy po jejich uvědomění zmírní nebo se začne dít něco, co dá věci do pohybu...nejhorší je dělat, že se nic neděje a vše držet v sobě. Mějte se moc pěkně, s pozdravem
Eva

usa

jane,25. 3. 2014 16:45

Dobrý den, na celé veřejné , Dobrý den , jmenuji se Janices wallocks z Housto texas.I přišel na tuto stránku sdílet dobré skutky Native doktor ( prophetbaz ) . Nikdy jsem nevěřil v lásku , peníze kouzel a magie , dokud jsem chtěl tento výkonný kouzlo kolečko , když jsem šel do Afriky v prosinci loňského roku na služební cestě . On je opravdu silný , a on vám pomůže kouzlit přivést zpět milovat jeden ` s gone ztracené , nechová , milenec hledal někoho , aby tě milovat , Money bohatství , výherní číslo lotto , dobývat ztracené svého milence , Přines zpět ztracené peníze a magie peníze kouzlo pro dobrou práci , i ` m teď šťastný a živé svědectví , protožemuž, kterého jsem chtěl vzít mě nechala 2 týdny před náš svatební den a můj život byl vzhůru nohama, protože náš vztah byl na několik let .. jsem opravdu milovala ho , ale jeho matka byla proti nám , a on měl žádnou dobrou placenou práci . Takže když jsem chtěl toto kouzlo kolečko , řekl jsem mu , co se stalo , a vysvětlil situaci , co se k němu .. Zpočátku jsem byl nerozhodnutý , skeptický a nejisté , ale jen jsem dal to zkusit . A v 5 dny , kdy jsem se vrátil do Texasu , můj přítel (nyní můj manžel , Dr. Wallocks ) mi volal sebe a omluvil se , že vše, co bylo usadil se svou maminkou a rodinou a dostal novou pracovní pohovor , takže bychom se měli ženit a já dal zrod k dvojčatům nad i se vyléčit HIV .. já jsem ` t věří, že to coskouzlo kolečko mě jen požádal o mé jméno a jméno mých milenců a vše, co jsem chtěl, aby to udělal za mě ... Jsem šťastně ženatý nyní a můj manžel také dostal novou práci a naše životy se staly mnohem lepší a stali jsme se velmi bohatý . V případě, že někdo potřebuje kouzlo kolečko pro nějakou pomoc , E-mail se ho na tuto e-mailovou adresu : ( prophetbaz@gmail.com ) ...... doufám, že vám pomůže ven . Pospěšte si nyní a kontaktujte ho nyní prostřednictvím e-mailové adresy : ( prophetbaz@gmail.com ) .. Děkuji moc a já jsem velmi rád, teď .. Janices wallocks

Jsem v 6+4tt a mám opačný problém nepláču,nevivádím jsem až moc klidná

Aneta,14. 3. 2014 21:01

Dobrý den ....Jak čtu vaší debatu napadlo mě napsat také moje trápení...
Jsem těhotná teprve chvilinku 6 týdnu a 4 dny...Jsem vdaná za toho nejbáječnějšího muže ,kterého jsem kdy potkala...Jsme spolu celkem 4,6 let a manželé budeme 2 roky letos v září 2014.Miminko jsme plánovali!!A vlastně jsme se o něj pokoušeli od května 2013...Vždy jsem byla zklamaná že opět nic...ale na druhou stranu jsem si říkala,že to tak má být a že je fakt,že aspoň něco odložíme bokem...Když jsem viděla mrňousky v kočárku tak jsem se na ně usmívala a pořád na ně nějak reagovala :)....Mimochodem pracovala jsem v hračkárně atam jich bylo dost.. :)..No a občas jsem si to zkoušela i představit a vždy jsem cítila příjemný pocit...Akorát mě děsila představa jestli mu budu rozumět?Jestli budu vědět co dělat???Jak ho naučit poslušnosti...Prostě výchova...Apak volný čas...Kam budu chodi s miminkem ..Ale to mi přišlo jako banální...No a nyní jsem těhotná...Dozvěděla jsem se to dneska!!!!Manžel málem plakal radostí!!!Pořád mě hladí ,objímá stárá se o mě ještě víc :DJe úžasnej tak jak je od začátku :).....No a dneska se mě zeptal"Jsi taky šťastná?"...a tady to je.....On měl slzy štěstí v očích ,ale já ne :(......Pořád si koukám na bříško a říkám si je tam :)......ale necítím takovou tu euforiji???Ale přistihla jsem se ,že aniž bych chtěla..Jdu pít mléko,nejím to a to...Dávám si bacha na různé věci a jsem klidnější...Ale necítím to šílené štěstí co všechny maminky tak popisují???Manželovi jsem řekla,že si to asi pořád neuvědomuju???Jsem z toho hodně špatná a začínám si to víc uvědomovat..A samozřejmně se na sebe za to zlobím!!!Vždyť jsme ho chtěli...Já jsem věděla,že se bojím že budu špatná máma...Ale chtěla jsem miminko a řekla jsem si ,žena to už pak určitě příjdu..No ,ale štve mě že taky nepláču,že jsem až moc klidná akorát jsem opatrnější a,ale klidná??????????Jo a lítám po netu a scháním informace o všem kolem těhotenství...Strašně mě to mrzí že já tohle necítím...to úplné štěstí :(...Je to normální???Kdy budu cítit to štěstí??A rodina to ještě neví ....čekáme až budu ve třetím měsíci...Pak jim to chci oznámit...A přistihla jsem se ,že se budu i stydět jim to říct...Jako by to bylo něco špatného??I to je normální???No a i dneska opět přemýšlím jak se budu starat ,kam budeme chodit...Jestli budu umět dítě zabavit jako ženy v mé blízkosti...To je samé byly jsme v mateřském centru,pak támhle a támhle...masáže ,plavání,tohle tamto....No a já si zkrátka říkám,že mi tolik aktivit příjdou až moc...A TO JE UŽ ONO...Znamená to ,že budu špatná mám :(A že zatím necítm žádné návaly euforie??To je také špatné :(..Ale netrpím zatím díky bohu ani úzkostmi.....Jsme prostě divně klidná??....Možná se bojím projevit cit...někomu novému něž manželovi??No a tohle je teda taky divné co jsem napsala:(..Nebo je to také normální to zvykání na další osůbku na nové projevování citů???Někomu dalšímu???Prosím prosím TAKY MI NAPIŠTĚ CO SI OTOM MYSLÍTE!!!!!!!!

Re: Jsem v 6+4tt a mám opačný problém nepláču,nevivádím jsem až moc klidná

Eva,16. 3. 2014 15:08

Dobrý den Aneto,
to, o čem píšete je zcela normální, akorát se o tom moc nemluví :-) Vůbec není automatické, že má žena cítit pocity euforie a štěstí. To je jen tak na veřejnosti, ale skrytě uvnitř, to tak ze začátku necítí spoustu žen. Jde o to, že těhotenství znamená obrovskou změnu ve Vašem životě. Víte, že nic nebude stejné a nabízí se polemika, zda jste toto vlastně opravdu chtěla a zda to zvládnete. Také se vtírají obvykle právě pocity a obavy z toho, jestli zvládnete být dobrou maminkou. Moje rada pro Vás zní: dejte všemu dostatek prostoru, času. Potřebujete se zklidnit, ponořit se sama do sebe a přijmout fakt, že jste těhotná. Opravdu je to zcela normálni :-) Muži toto vnímání mají jiné. Nenechte se euforií partnera nijak ovlivnit. Pro něj bude otcovství také nová životní etapa, ale jinak než pro Vás. Zkuste hodně relaxovat, hodně si své miminko představujte, můžete na něj i mluvit nebo si s ním zpívat apod. Uvidíte, že to pouto se brzy dostaví. Některé ženy cítí něco více až v období prvních pohybů miminka - to bývá okolo 20. týdne těhotenství. Asi bych Vám doporučila se poohlédnout po nějaké porodí asistentce, kam byste mohla chodit na předporodní přípravu nebo i na cvičení a kde byste společně řešily všechny otázky, které Vás napadnou. Mějte se krásně, Eva

Re: Re: Jsem v 6+4tt a mám opačný problém nepláču,nevivádím jsem až moc klidná

Eva,20. 3. 2014 22:35

Dobrý den.Moc děkuji za odpověď :) Tak to se mi ulevilo,že je tohle normální.Víte všichni kolem se radují a pořád mluví dokola otom co budou dělat a jak vymýšlí jména atak...A já tohle nějak zatím ne neřeším,ale nemám ten záchvat téhle "eufor."Ale radost mám!!A bříško jsem si už tenkrát při mém psaní textu hladila ...vlastně to dělám pořád a kolikrát aniž si to uvědomím :)...A tady jsem se vlastně poprvé někomu svěřila ,že jsem těhotná jak jsem už psala...Tedy můj manžel je jediný...Chci počkat až budu ve třetím měsíci...Takže se už i těším až to řekneme a moc se těším na výraz hlavně mé maminky a mého táty jelikož ty vnoučata ještě nemají..Rodiče mého muže již mají několik..A už i koukám na všechno co se miminka týče :D...Takže si myslím,že to začíná...Ale musím říct,že jsem vlastně moc ráda ,že jsem tak v klidu,když čtu jak jsou maminky uplakané a vystresované někdy ze všeho co se kolem nic h děje...Tak jsem ráda,že zatím je u mě -u nás všechno v takové té pohodičce :)"A ta asistentka...Už jsem se dívala :) A chtěla bych k nějaké docházet :)

Ziju v pasti

Women,14. 3. 2014 21:45

Dobrý den, potřebuji se jen vypsat. Jsem od porodu 8 měsíců a vztah mého manžela ke mně se změnil. Vždy jsem si myslela,že přítomnost muže u porodu vztah k jeho ženě upevní a bude si ji více vážit za to co dokázala, ale u nás je to opačně. Před porodem jsem měla doma milujiciho manžela. Dnes mám doma muže, který mně nepohladi, nepolibi, neříká mám tě rád. Pouze jednou za měsíc se se mnou pomiluje (spíše jde jen o chladný sex). Prostě žádné projevy ani malé náklonnosti. O naše mimco se stará výborně i když někdy řekne, že se mám ještě více starat já. Malého miluje, to vím už od porodu. První věc, která mně po porodu napadla byla, že se manžel do malého zamiloval a já jsem u něj skončila, bohužel je to asi pravda. Jsem na mateřské a jsem pořád tak sama. Malého nikdo nepohlida, jedna babička nechce a druhá nemá čas. Párkrát jsme byli v mateřském centru, ale malému se tam moc nelíbí. Kamarádku nemám. Přála bych si aby manžel přišel z práce pohladil mně a políbil a chvíli si se mnou povídal, ale bohužel. Když jsem to vše manželovi opakovaně říkala, tak jen odpověděl, že nemá čas a jestli se mí to doma nelíbí, že bude na mateřské místní mně. Ach jo, jsem tak sama.

Re: Ziju v pasti

Eva,16. 3. 2014 14:58

Dobrý den,
chápu Vaše zklamání z chování Vašeho partnera. Ale nic není vždycky takové, jaké se to zdá:-) Stát se maminkou je nová životní role, která vyžaduje naše plné nasazení. O to více člověk potřebuje cítit něčí lásku a podporu. Chápu, že jí přirozeně hledáte ve svém partnerovi. Ano, jsou případy, že muž po společném porodním zážitku změní svůj vztah k ženě, ale to se týká hlavně sexuality. Nemělo by se to dotýkat emotivního, citového pouta. Rovněž si troufnu říci, že si nemyslím, že tím, že máte malé miminko, mohl manžel svojí lásku předat jenom k němu. Vezměte to i podle sebe - máte dost lásky pro oba. Spíše si myslím, že Váš manžel toho má možná hodně v práci, celý den je mezi lidmi a pak když se k Vám vrátí domů, může být hodně unavený a nedává svojí lásku hned najevo. Pokud vycítí, že na něj "naléháte", protože Vy jste naopak zase celý den spíše doma sama, pak se může chovat vyhýbavě. Je to samozřejmě jen polemika, takto na dálku Vám nemohu konkrétněji říci více. Myslím si, že není žádný důvod, aby Vás Váš manžel přestal kvůli společně strávenému porodu milovat. Udělala jste moc dobře, že jste si s ním promluvila. Pokud to nezaúčinkovalo, budete to asi muset udělat znovu. Zkuste s ním v klidu probrat i vlastní porod. Zeptat se ho, co mu tato zkušenost dala a zda se u něj něco změnilo. Pak mu řekněte svůj názor - jaký Vy jste měla pocity z toho, že s Vámi byl u porodu. Vše si vyříkejte a hlavně na něj nijak citově nenaléhejte. Někteří muži své ženy milují, ale neumí to dostatečně sdělit. Myslím, že je dobrý nápad najít si také nějakou kamarádku, která má také malé miminko - ať už v reálu, například v onom mateřském centru, nebo také třeba na nějaké diskusi pro maminky. Uvidíte, že se vše zlepší. Chce to otevřenou komunikaci a také vlastní aktivitu. Když budete jen pasivně čekat a očekávat špatné věci, tak se jich opravdu dočkáte. Zkuste si udělat také nějakou radost jen tak sama pro sebe :-) Zajděte si třeba ke kadeřnici nebo na kosmetiku, kupte si něco pěkného na sebe atd. Uvidíte, že se budete cítit o trošku lépe. Buďte aktivní !!! :-) S pozdravem
Eva

prosím o radu,nevím jak dál :(

Andrea,7. 10. 2013 17:27

jsem v 8týdnu těhotenství a s přítelem se pořád hádáme. než jsem otěhotněla, nebylo to tak časté, ale i přesto jsme neměli nikdy ideální vztah. pořád jsem věřila, že se to změní a že to bude všechno den ode dne lepší. neustále mě uráží, že se mám na sebe podívat, že mám špatnou pleť, že jsem bílá (kdysi jsem byla opálená ze solárka), že mám větší břicho, že si najde milenku atd.. že to dítě jsem chtěla já, tak ať se starám. už kolikrát mi při hádce řekl, že mám jít na potrat, že mě nechce :( jenže já jsem už byla 2x na interupci a už je mi 30let a bojím se, kdybych šla potřetí, tak že bych už nikdy nemusela mít děti :( trápím se,pláču a nevím co dál. prosím, poraďte mi, nemám se s kým o tom pobavit :(
když řeknu, že mi není ráno dobře a zvracím, tak mi řekne - co jsi chtěla to máš. jsem na dně :(
při hádce mi kolikrát i řekne, že mě nemiluje, že je se mnou jen ze zvyku. děkuji za rady, nikomu nepřeji to, co zažívám já, protože je to jedna z největších bolestí v mém životě a jedno z nějvětších rozhodnutí, které mi může změnit život.

Re: prosím o radu,nevím jak dál :(

Market,10. 10. 2013 14:51

Měla by sis dítě nechat, pokud se na to cítíš a opustit partnera. Tohle není normální chování a přece máš nějakou svou hrdost. Myslím, že se stejně trápíš, tak proč v tom zůstáváš, časem poznáš, že jsi udělala to nejlepší co jsi mohla.

Re: prosím o radu,nevím jak dál :(

Angela,14. 10. 2013 14:51

měla jsem slzy na krajíčku, když jsem četla tvé řádky...myslím si, že by jsi neměla zůstávat v tomto vztahu....očividně si Tě neváži, nerespektuje, ale hlavně je z toho cítit, že Tě ani nemiluje....a to by pro tebe mělo být varování, že to lepší nebude, ale bohužel se bude to ještě zhoršovat.... vím, že cizím je lehko říkat ať odejdeš a ukončíš to...ale mysli na sebe a to maličké...někdy ten nejtěžší krok se pak změní na ten nejlepší co si kdy v životě udělala...přeji Ti, aby si v sobě našla odvahu a hlavně sílu se mu postavit a od něj odejít...každý má nárok na trochu štěstí...nenech si ho utéct....to co si popsala rozhodně štěstí není....držím Ti palce!

Re: prosím o radu,nevím jak dál :(

Eva,10. 11. 2013 10:25

Dobrý den paní Andreo,
moc mě mrzí, že musíte procházet takto náročným vztahem. Píši Vám dosti se zpožděním a tak je možné, že jste situaci již vyřešila. Přidávám se k ostatním radám od jiných žen. Také si myslím, že byste v takto nerovném vztahu neměla zůstávat. Zasloužíte si uznání, podporu a pocit lásky, nikoli obráceně. Váš partner asi není dostatečně citově vyspělý a ani dostatečně citově založený a milující. Vím, že to je náročné se ho nyní vzdát, ale pokud by Vám to mělo pomoci, tak to udělejte. Někdy je člověku lépe samotnému, než ve vztahu, kde ho někdo ponižuje. To nemáte za potřebí. Nyní se musíte dívat na sebe, mít své hranice, za které nepůjdete. Také se z Vás stává maminka a je potřeba chránit nejen sebe, ale i své malé miminko. Nebojte se důležitých rozhodnutí, někdy jsou před nás kladena, abych v sobě sebrali všechnu sílu a mohli něco změnit, jít dál. Uvidíte, že Vás to posílí. Také Vám chci ještě říci, že Vaše psychická pohoda je pro Vás i miminko moc důležitá. Taktéž to pak ovlivňuje průběh porodu. Držím Vám moc palce, abyste Vše zvládla. Jste silná!

Re: prosím o radu,nevím jak dál :(

Martin,9. 1. 2014 17:43

Postarám se o tebe i tvé nenarozené miminko,pokud by jsi chtěla se mnou bydlet v Praze,tak mi písni mailík a domluvíme se,přijed můžeš třeba hned,budu rád,bydlím sám a miminko bych moíc chtěl.Budu ti hladit rostoucí bříško a tešit se s tebou na mimčo,pokud toužíš po tom samém,tak se ozvi.Martin z Prahy
E-mail: chcimiminko@email.cz
Nezapomeň na nějakej telefon na sebe,ozvu se ti !!!

Re: prosím o radu,nevím jak dál :(

Veronika,23. 1. 2014 20:05

Ahoj klidne mi napis na mail niky24niky@seznam.cz a pokecame, jsem na tom uplne stejne, rozhoduju se co dal..Je MI STRASNE

Re: prosím o radu,nevím jak dál :(

denn,15. 3. 2014 0:16

pokial je to mozne, posli ho do piiiiiiip. Ten chlap si Ta nevazi, rovnako ani dietatko. Ako by sa asi k nemu spraval, ked je schopny Ta teraz posielat na interupciu? Myslis, ze je to ten spravny otec pre Tvojho anjelika? drzim Ti palce

.......

Aneta,14. 3. 2014 21:08

OMLOUVÁM SE ZA PŘEKLEPY :/

Muj partner

Nikola,8. 3. 2014 7:39

Dobry den potrebuji poradit co mam delat jsem uplne na dne..tady je mu pribeh:asi jsem zivote nebyla tak na dne jako ted...potrebuji se vypovidat...pritelovi vadi ze kourim a chodim obcas na kafe do restauraci ze jsem tehotna.ok beru byla to blbost .chodi obcas s kamaradama chlastat,vcera jsem mu vlezla do telefonu tak jsem zjistila podle smsky ze nejezdi jen kamaradi kd obcas i prespavava ale i byvala a jine holky ...lhal mi vzdy mi tvrdil ze jsou tam jen kluci...zautocila jsem na nej proc mi lze a on ze vedel ze kdyby mi rekl ze jede s byvalou tak by byla scena a ze me nechce nervovat....rekla jsem mu ze nevim jak to skousnu a co se mezi nama deje ..a on ze chybu mame oba ze mi rekl tisickrat ze mu vadi ze chodim po restauracich a kourim a je mi to uplne jedno.....rekla jsem mu ze se odstehuji on mi rekl ze nechce abych odchazela aspon do porodu a potom,ale ze pokud je to me vyslovne prani tak s tim nic neudela..

Re: Muj partner

Eva,12. 3. 2014 21:56

Dobrý den Nikolo,
chápu Vaše obavy. Vše pramení z toho, že patrně svému partnerovi nedůvěřujete. V těhotenství se každá žena cítí tak trošku zranitelná a více závislá na svém partnerovi. Proto je přirozené, že ženy touží po větší pozornosti partnera. Myslím si, že by bylo nejlepší, kdybyste si se svým partnerem otevřeně promluvila o svých potřebách a pocitech. Hodně to pomůže. Zkuste si oba udělat čas, pohodu a vše v klidu a bez výčitek probrat. Vy se také zkuste zamyslet nad tím, co Vašemu partnerovi vadí a možná by bylo dobré udělat kompromis :-) Spíše než na výčitky a idealizování si věcí, se zkuste vrátit do přítomnosti a žít tady a teď. Spojte se svým těhotenstvím. Zkuste vnímat své miminko. Prožívejte změny, které se Vás týkají a připravujte se pomalu na mateřskou roli. Bylo by báječné, kdyby jste s partnerem promysleli Vaší společnou budoucnost a zkusili pro miminko připravovat bezpečné a přátelské prostředí. To zdaleka nespočívá jen ve hmotném světě, ale hlavně v tom duchovním. Mluvte na své miminko, dotýkejte se bříška a dávejte svému miminku lásku již teď. Na lásku a něžnost není nikdy moc brzy - to říká jedno krásné rčení :-) Zkuste se také zamyslet na kouřením. Nechci Vás moralizovat, ale zkuste popřemýšlet, zda tím miminku neškodíte a zda by to nešlo trošku změnit...Mějte se pěkně, s pozdravem Eva